OČKOVÁNÍ PSŮ
Proti kterým nemocem byste svého psa měli nechat očkovat?
Vzteklina (R)
Vzteklina je neléčitelné virové onemocnění teplokrevných zvířat přenosné i na člověka (zoonóza).
Vakcinace proti vzteklině je u psů ze zákona povinná!
K přenosu viru dochází přímým kontaktem se slinami infikovaného zvířete. Virus napadá nervový systém a způsobuje především změny v chování (agresivita, ztráta plachosti u volně žijícich zvířat, výtok slin z tlamy), pohybové poruchy až ochrnutí. Onemocnění vždy končí smrtí zvířete. Léčba neexistuje.
Parvoviróza (P)
Parvoviróza je akutní, vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující především trávicí trakt zvířete.
Zdrojem viru je trus infikovaných zvířat. Virus je velmi odolný, k jeho přenosu z venkovního prostředí může dojít i nepřímo – např. na obuvi. I štěně, které je doma bez kontaktu s vnějším prostředím a jinými psy, může tedy onemocnět. Nástup onemocnění bývá náhlý, objevují se úporné průjmy s příměsí krve, zvracení, celková slabost. Průběh je závažný hlavně u štěňat. Postupně dochází k dehydrataci, kolapsu a smrti. I při včasné léčbě se někdy nemusí povést štěně zachránit.
Psinka (D)
Psinka je virové onemocnění, vysoce nakažlivé a často smrtelné.
Virus se šíří kapénkovou infekcí. V tělě zvířete se množí v bílých krvinkách a tím podstatně snižuje imunitu. K nejčastějším příznakům patří poruchy dechu, výtoky z očí i nozder, kašel, zvracení a průjem. Postupně se přidávájí i nervové poruchy. Pokud se štěně vyléčí, nese si s sebou většinou dlouhodobé následky – deformace zubů, nervové záškuby, dispozice k opakovaným epileptickým záchvatům.
Infekční zánět jater (H)
Infekční zánět jater (infekční hepatitida) je virové onemocnění postihující především játra.
Virus se do těla dostane vdechnutím nebo pozřením infikovaného materiálu. Nakažené zvíře vylučuje virus močí. K příznakům onemocnění patří zvracení, průjem, horečka, někdy žloutenka. V akutních případech může zvíře uhynout běhěm jednoho dne. I po adekvátní léčbě zůstávají játra poškozená. Vyléčený pes navíc šíří virus do okolí ještě po několik následujích měsíců.
Leptospiróza (L)
Leptospiróza je onemocnění jehož původcem jsou bakterie rodu Leptospira. Je přenosné na člověka (zoonóza).
Bakterie jsou vylučovány močí nakažených zvířat a v prostředí se vyskytují v kontaminované vodě. Pes se nakazí pitím takové vody, nebo jen brouzdáním např. v kalužích – Leptospiry mají schopnost dostat se do organismu přes kůži. K projevům onemocnění patří horečky s nechutenstvím, neochota k pochybu, zvracení, průjem, může se objevit i žloutenka, nervové příznaky a postižení očí.
Psincový kašel (Pi)
Psincový kašel nebo také infekční laryngotracheitida psů je onemocnění, na kterém se podílí více původců – viry i bakterie.
Onemocnění se projevuje především záchvatovitým kašlem, výtoky z nozder a očí a nechutenstvím. U komplikovaných případů se může rozvinout až zápal plic. Většinou však onemocnění probíhá jako lehká chřipka. Nemoc se objevuje častěji v chladných obdobích roku, nebo v místech s větší koncentrací psů.
Borelióza (B)
Borelióza je infekční onemocnění, jehož původcem je bakterie Borrelia burgdorferi.
Pes se u nás nejčastěji nakazí od klíštěte (Ixodes ricinus). Onemocnění se projevuje bolestivými záněty kloubů – akutními nebo chronickými, někdy horečkou a nechutenstvím. Tyto příznaky se většinou objevují 2-5 měsíců po infekci. Onemocnění probíhá i skrytě. Léčba se provádí dlouhodobou aplikací antibiotik. K prevenci tohoto onemocnění, mimo očkování, patří i ošetření zvířete proti klíšťatům (ve formě obojků, sprejů, pudrů či spotů).
Tetanus (T)
Tetanus je onemocnění vyvolané toxinem bakterie Clostridium tetani.
K infekci dochází z prostředí, bakterie se v organismu pomnožují v hlubokých ranách, abscesech apod. Často je můžeme nalézt v zubních alveolech při výměně mléčných zubů za trvalé. Onemocnění se projevuje ztuhlostí svalů, topornou chuzí a posléze křečemi. Zvířata velmi citlivě reagují na jakýkoli podnět z okolního prostředí (zvuky, světlo...). Léčba je velmi nákladná a výsledek nejistý. Onemocnění je často smrtelné.
Coronaviróza (C)
Coronaviróza je vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující především štěňata.
Zdrojem viru je trus infikovaných zvířat. Onemocnění se projevuje u psů do jednoho roku stáří, nejčastěji mezi 6. a 10. týdnem života. K příznakům onemocnění patří odporně čpící průjem a zvracení, nebezpečná je rychlá dehydratace u malých štěňat. Průběh onemocnění se u jednotlivých psů liší dle stáří a imunitní zdatnosti daného jedince.
Herpesviróza (Herpes)
Herpesviróza psů je akutní virové onemocnění způsobující náhlý úhyn sajících štěňat a potraty u fen.
Virus se přenáší pohlavním stykem při krytí (pes ani fena většinou nemají zjevné příznaky onemocnění), nebo přes sliznice dutiny ústní a nosní. U březích fen dochází k potratům, narozená štěňata zpravidla umírají do 2 týdnů života. Virus se může podílet i na poruchách dýchacího systému v rámci psincového kašle.
Mikrosporidióza
Mikrosporidióza je mykotické kožní onemocnění vyvolané houbou Microsporum canis. Je přenosné na jiná domácí zvířata i na člověka (zoonóza).
K přenosu dochází přímým kontaktem s infikovaným zvířetem nebo s jeho chlupy. Onemocnění se projevuje širokou škálou příznaků na kůži – od vypadávání chlupů po mokvavá ložiska. Prvotní ložiska jsou zejména na hlavě. Vakcinace působí preventivně i léčebně.
